Že si Bowie nasadil Ziggy Stardustem laťku nehorázně vysoko je zřejmě nevyvratitelné, a tak se nabízí otázka, zda po geniálním díle nemusí zákonitě přijít pokles kvality.
Kdepak, nemusí a Aladdin Sane jest toho zářným příkladem. Posun oproti Ziggymu není drastický, ale stále ještě lehce akustické prvky střídá plně elektrický zvuk, který Bowie ještě přitvrdil popř. přidal nějaké ty experimentálnější prvky a místy na mě trochu dýchají Roxy Music.
Za monstr hitovku je považovaná The Jean Genie. Jo, je fajn, ale kytarový riff je stokrát vyvařený a přiznám se, že ji zase tolik nemusím. To Cracked Actor, to zasekávaná hudební muchlovačka zcela v Bowieho rockovém stylu. Je libo kabaretiérský klavír? Ale jistě, máme tu Time a vás už ovívá nefalšovaná atmosféru kouřem nasáklých meziválečných šantánů. Pro fanoušku coververzí si můžete také jednu užít. Let's Spend the Night Together od Rolling Stones se rozhodně zahanbit nenechává a patří k těm hodně povedeným předělávkám.
Celkový dojem? Hodně hodně solidní. Aladdin Sane je naprosto důstojným pokračovatelem Ziggyho. Bowie přitvrdil, ukázal, že mu to jde a Ziggy Stardust stále řádí. Takže z mého pohledu velmi přívětivých 90%.
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat