Po mrazivém Man Who Sold the World je Hunky Dory jak skok do jiného světa. Masivní elektriku střídá akustika a vrcholné skladby mají těžiště v nádherných klavírních partech. Inu, jak by taky nebyl skvostné, když za klavírem sedí Wakeman (pozdější klávesista Yes).
Hunky Dory je Bowieho pop/rockový majstrštyk, kde se shledáváme s takovými hity jako jsou Changes, Oh! You Pretty Things nebo vypjatá a monementální Life on Mars. Je-li libo nějaký ten rock tak na výběr je výjimečně elektrická Queen Bitch s prostším, ale o to účinějším riffem. Experimentálnější oblast je také zastoupena, konkrétně Andy Warholem, který začíná kosmickým úvodem a přes příjemnou melodiku se nese do psychedelického finále.
Jediné pro mě trochu překvapení, na téhle desce už figurují jako doprovod muzikanti z budoucích Spiders of Mars a na to, že na kytaru zde hraje Ronson, tak se nějakých jeho exhibicí nebo silnějších kytarových momentů téměř nedočkáte.
Hunky Dory je první zcela zásadní deskou z Bowieho diskografie. Dílo, kde dosáhl svého písničkářského vrcholu a jenž zakončilo první etapu jeho tvorby. Příště už se nesetkáme s Davidem, ale s hedonistickým mimozemšťanem Ziggy Stardustem a najedeme na proto-punkovou vlnu. :) 100%
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat