Zatímco v roce 1976 vydali Ramones svou první desku, kde si s třemi akordy a jednou ohulenou kytarou bohatě vystačili a ukázali další směr vývoje rocku, tak na opačném konci komerčního a hudebního spektra zatroubil k útoku apokalyptický jezdec ušlechtilého rocku - Boston.
Jakožto fanda punku bych asi měl tuhle muziku odsoudit a prohlásit něco ve smyslu, že je to pompézní, nabubřelé, poněkud kýčovité atd. ale neudělám to. Jakkoli si o americkém rocku konce 70. let můžu myslet cokoli, tak deska Boston je naprosto ukázková záležitost, jak se taková muzika dá dělat a v tomto žánru pro mě nemá konkurenci. (no možná Bat Out of Hell od Meat Loafa)
Sholz je totiž moc šikovný řemeslník, který všechny ty akustické a elektrické kytary pěkně namíchal dohromady, přidal úderné hammondy a dohodil stratosférickým jekotem Briana Delpa. A funguje to fakt dokonale. Hit vedle hitu, jedna neuvěřitelně chytlavá pecka střídá druhou a jízda jménem Boston vás semele jen to hvízdne.
Tahle deska se mnou strávila dost času a při jízdách v nočních pražských tramvají byla věrným průvodcem. Takovým uhlazeným, zářným, oproti nočkám v Praze až nechutně kontrastním. :)
5/5 - Jo, plný počet. V rámci žánru pro mě nemá moc konkurentů a fandové elegantního rockového podání by v případě neznalosti tohoto díla neměli váhat ani sekundu.
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat