čtvrtek 14. ledna 2010

The Stooges - Raw Power (1973)


The Stooges si po natočení druhé desky ujížděli na drogách ještě víc, než bylo i v jejich případě zdrávo a kdoví, jak by to s nimi dopadlo, kdyby je dokupy nedal jejich fanoušek David Bowie. Byl to právě David, který se ujal produkce třetí desky a udržoval kapelu v živém a relativně práce schopném stavu. A ještě, že tak. Deska Raw Power z roku je 1973 je totiž dílo naprosto fenomenální dílo.

Už začátek je nakládačka nejhrubšího zrna a snad nexistuje lepší výtržnický song, než je Search & Destroy. Kytara tak špinavá, že by vás s ní na slušné pódium nepustili, zběsilé bubnování a nade vším řičí pan Iggy. A jemu sakra věříte, že je "jakožto zapomenutý chlapec hledá, aby zničil". Jestli chcete proto-punkovou hymnu, popěvek hochů ulice, tak tady ho máte. Energie, že byste točili myší nad hlavou...

Zbytek desky netvoří vycpávky, nýbrž neurvalá garážová smršť kořeněná místy lehčí písničkářskou formou. Třeba Gimme Danger, tu vede akustická kytara, ale kouzlo ji dodává monotónní ťukání v pozadí, která dělá z popovky hodně zneklidňující záležitost. Jinak jasná hitovka.

A to nemluví o své favoritce... Penetration.. Průnik do sluchovodů je z kategorie zásadních. Iggy do vás sype svůj uhrančivý projev a pod nástroji se kouzelně vlní kratičký riff kláves. Omračující. :)

Sakra.. Nechtěl jsem popisovat každou skladb a už se pomalu rozjíždím. Tak jen krátce. Titulní Raw Power je nekompromisní garážový nářez a s Your Pretty Face is Going to Hell tvoří tu tvrdší, temnější a řezavější část desky. Je libo riffový rockec, tak hurá na Shake Appeal. Naopak I Need Somebody má skoro až bluesový, teskný feeling... Samozřejmě, v rámci možností.

Závěr desky tradičně s pořádnou kakafonií překotně kvílících kytar, divokého řevu, drogových dobytčáren, ale hlavně s naprosto, a nebojím se použít to slovo, kurevskou atmoškou, která vás dokážne vcucnout jako rybku vaše toaleta.

Samozeřjmě za předpokladu, že máte rádi pořadně začuněnou garážovou muziku, kde se neřeší, že hlásek není jako konipásek, nýbrž jako perverzní varan pod vlivem lysohlávek. Raw Power je deska přesně podle svého názvu. Nekompromisní, syrová, přísná... Jak chcete.  Pro mě jeden z nejlepších počinů začátku 70. let a vlastně pro mě i jedna z top desek, co jsem kdy slyšel.

Takže.. už jste ji také slyšeli? :) 100%


Žádné komentáře:

Okomentovat