Chumbawamba - biografie

Anglická kapela Chumbawamba vznikla v roce 1982 v Leedsu a již od svých počátků se jednalo o uskupení silně politicky zaměřené, což v poměrně nestálé Anglii poloviny 80. let nebylo příliš překvapivé. Skupina svými aktivitami podporovala stávky horníků a silně se profilovala vůči establishmentu. Její raná produkce se neobjevovala na oficiálních nosičích, nýbrž kolovala jako jednotlivé písně na audiokazetách, které byly distribuovány pomocí jejich vlastního vydavatelství Sky and Trees Records.

Název skupiny je, dle jejich slov, zcela nesmyslný pojem a co se sestavy týče, tak v roce 1986 se ustálila v tomto složení: Lou Watts (zpěv, kytara, klávesy, perkuse), Boff Whalley (zpěv, kytara), Dunstan Bruce (zpěv, saxofon), Danbert Nobacon (zpěv, klávesy), Alice Nutter (zpěv, klávesy), Neil Fergusson (původní technik kapely a nástrojový všeuměl), Harry Hamer (bicí), Mavis Dillon (zpěv, dechy) a Simon 'Commonknowledge' (klávesy). Nástroje berte spíše orientačně, muzikanti je mezi sebou rádi střídali a to dokonce během koncertu.

V onom roce 1986 kapela vydává první desku s názvem Pictures of Starving Children Sell Records, která již vychází pod jejich labelem Agit-Pop, který se vytvořil z Sky and Trees Records. Deska byla tradičně politicky zaměřena a kritizovala akci Live Aid, kterou považovali víceméně za pouhou maškarádu. Album bylo rozhodně zdařilé, ačkoli dnešní fanoušek Chumby bude zřejmě velmi překvapen, že takovou hudbu kapela kdysi produkovala. V podobném duchu se pohybovalo i druhé LP s názvem Never Mind the Ballots z roku 1987, které pro změnu týkalo volebního práva.

Textově tak asi nebylo překvapivé, že kapela natočila v roce 1988 vokální folkovou desku s názvem English Rebel Songs 1381-1914, kde zpracovala vzbouřenecké lidovky a kterou pak v roce 2003 dokonce znovu natočila. Kapelu zde již doplňuje Cobie Laan, ovšem v roce 1990 již členem není.

Hudební kolotoč nebral mezí, a tak v roce 1990 vychází deska Slap!, která pulsuje už poměrně tanečním, místy až téměř funky zvukem. Tato deska jasně naznačila jakým směrem a jakým zvukem se kapela hodlá definovat během 90. let, čehož byla důkazem poslední deska pod labelem Agit-Pop a která nesla název Shhh.

V roce 1992 přichází basista Paul Greco, avšem o rok později kapelu opuští Simon (i když kapele nadále vypomáhá jako host) a Chumba přechází k společnosi One Little Indian, kde se prezentuje svoji snad nejvíce ceněnou deskou – Anarchy (1994). Deska naplno rozvinula potenciál kapely kombinovat taneční muziku s rockem, popem a bůhví čím ještě a k tomu navíc ještě nezapomněla na svoji sociální kritku v textech. Kontroverzí však trpěl také obal, který velmi detailně zobrazoval rodící se dítě. Roku 1994 přichází kapela s živákem Showbussines!.

Deska Swingin' With Raymond z roku 1995 je o poznání slabší a jedná se o poslední desku předtím, než se Chumba stala světoznámou.

Chumbawamba se totiž upsala společnosti EMI, což rozhodně není společnost, kde by měla figurovat anarchistická kapela ve stylu Chumby. Jistě si dovedete představit jakou nevoli to způsobilo u mnoha jejich fanoušku, kde padala tradiční slova o zaprodání se. Kapela později glosovala, že každá vydavatelská společnost jde po zisku, takže to máte vcelku jedno jestli je velká nebo malá.

Chumba tak v roce 1997 vydává pod křídly EMI veleúspěšnou desku Tubthumber, kde již figuruje Jude Abbot, která se ke kapele připojila o rok dříve. A hned první singl, dělnická úderka Tubthumping, se stal celosvětovým hitem a kapele se rázem objevila v rádiích po celém světě. V Británii bodoval i druhý singl, Amnesia. Výsledkem bylo 10. místo. Chumbawamba je známa především díky této desce a mnoho posluchačů se tak mylně domnívá, že tato kapela je prachobyčejný one-hit wonder, ačkoli jádro její produkce leží zcela jindě. Deska samotná není rozhodně považována za vrchol možností této bandy.

Po hlavičkou EMI vychází ještě jedna deska. Ovšem už bez Paula Greca, který odchází v roce 1999. Jedná se o velmi provázanou koncepčí WYSIWYG, rok vydání byl 2000 a o komerčním úspěchu předchozího počinů si mohla nechat jenom zdát. Zřejmě hitovka She's Got All The Friends nebyla tak úderná, a tak se kapela opět ubírá mimo záře komerčních reflektorů, což je dokončeno odchodem od EMI v roce 2001.

V roce 2002 formuje Chubma již třetí nahrávací společnost. Jmenuje se MUTT a vydáví další desku – Readymades – která kapelu představuje v poněkud klidnějších popových vodách.

Následuje Un z roku 2004, kterou já osobně řadím mezi to nejlepší, co Chumba vyplodila a nejen díky vytříbené alternativní hitovce On eBay, kterou doprovázel podovdní klip. Rok 2004 ale také znamená pro kapelu zcela zásadní změnu. Sestava se totiž smrskává na pouhý kvartet ve složení Jude Abbott, Lou Watts, Boff Whalley, Neil Ferguson a kapele zcela zásadně mění zvuk. Pryč jsou samply, tanečnější rytmy a rockové feelingy, vše je nahrazeno jednodušším folkovým pojetím s velikým důrazem na vokální harmonie.

Tuto změnu opět mnoho fanoušků nezkouslo, ovšem deskou Singsong and Scrap (2005) kapela potrvdila, že tanec mezi žánry zvládá s ohromnou grácií. Došlo i ke změne vydavatelství a deska vychází pod křídly No Masters. Bohužel, živák Get On With It z roku 2006 nepatří mezi ty povedenější.

Zatím posledními počiny této bandy je angažování brýlatého akordeonisty Phila Moodyho a vydání další folkárny pod názvem The Boy Bands Have Won, které vévodí kritika všech myspaců, facebooků atd. pod názvem Add Me.