The New York Dolls - biografie

Kapela The New York Dolls vznikla v New Yorku (překvapivě) v roce 1971 a to ve složení David Johansen (zpěv), Johnny Thunders (kytara), Rick Rivets (kytara, byl ale záhy nahrazen Sylvain Sylvainem), Arthur „Killer“ Kane (basa) a Billy Murcia (bicí) a už během roku 1972 si získala značnou popularitu a nálepku kultovní kapely. Ovšem vzhledem ke kontroverznímu pojetí hudby a vizáže je nahrávací společnosti přehlížely.

Kapele se ale podařilo vyrazit na britské turné na kterém došlo k smrti udušením bubeníka Murcii, když ho po alkoholo-drogovém večírku groupies naložili do vany a nalili mu do krku kávu. Náhradníkem se stal Jerry Nolan.

Kapela debutovala v roce 1973 s deskou New York Dolls a přinesla skvělé syrové fláky Personality Crisis, Looking for a Kiss, Trash a další. Pánové rozhodně nebyli kdovíjací muzikanti, a tak založili svoji tvorbu na jednoduchosti a údernosti a snažili se svoji muziku ostrouhat až na kost a dodat jí pořádné syrovosti. Základy ležely někde v rhythm & blues, ale pronikal do nich i vliv detroitských Stooges a MC5 a velkou měrou i glam-rock. New York Dolls totiž vystupovali zcela ve jménu svého názvu a rozpoznat v nich bandu chlapů byl občas velký problém, neboť boty na vysokém podpatku, tuny líčidel a dámské šaty se staly jasný poznávacím znamením této bandy.

I přes dobré recenze se deska nějak zvlášť dobře neprodávala a doceněna byla až po rozpadu kapely.

I přes změnu producenta se komerčního úspěchu nedočkala ani druhý „panenkovský“ počin Too Much Too Soon z roku 1974 a s kapelou to začalo vypadat na hnutě. Inu, za pochvalnou kritiku si holt nic nekoupíte.

V roce 1975 z kapely odchází Nolan a Thunders a o dva roky později se kapela rozpadá zcela.

Nolan a Thunders založili kapelu The Heartbreakers, která se však záhy rozpadla a Thunders pokračoval v relativně úspěšné kariéře, ale jeho neustálé drogové problém vyústily v jeho úmrtí v roce 1991 na předávkování heroinem a methadonem. Dodnes se spekuluje o tom, že byl zavražděn a jeho smrti patří k těm diskutovanějším v rockové historii. O rok později umírá i Nolan, na infarkt.

Sylvain a Johansen spojili svoje síly a jejich kariéra pokračovala pod hlavičkou Davida Johansena a ve znamení ne příliš originálních, ale přesto úspěšných desek, které hudebně s New York Dolls neměly moc společného. Sylvain také vydal několik vlastních desek, aby nakonec skončil jako taxikář v New Yorku. Smutné. (nic proti taxikářům)

V roce 2004 se tři přeživší členové kapely dali opět dohromady a to na popud jejich fandy Morisseye, který je prosadil na Meltdown Festival. Z vystoupení vzniklo úspěšné CD a DVD a začala se rýsovat další etapa kariéry kapely New York Dolls. Bohužel 13.7.2004 nečekaně umírá Arthur Kane na leukémii.

Sylvain a Johansen však chtějí v projektu pokračovat a do kapely přichází Steve Conte (kytara), Sami Yaffa (basa), Brian Koonin (klávesy) a Brian Delaney (bicí). Kapela vyráží na turné a v roce 2006 vydává poměrně úspěšnou a kritiky pochválenou desku One Day It Will Please Us Even to Remember This.

New Yorks Dolls patří mezi jednu z nejvlivnějších kapel první poloviny 70. let. Byla přímým předchůdcem punku, který ovlivnila zásadním způsobem a mnozí punkeři po čase přiznali, že New York Dolls v lecčems kopírovali a moderní kytarovky ala Strokes také přiznávají, že New York Dolls je hodně inspirovali. Byla to také jediná americká glam-rocková kapela, která se výrazněji prosadila. Stejně jako většina proto-punkových kapel se ale New York Dolls nedočkali komerčního úspěchu a výrazně doceněni byli až po čase.

Jejich come-back v 21.století je jedním z mála případů, kdy legenda dokázala více než důstojně povstat z popela.

Složení:

70.léta

David Johansen (1971–1977) – zpěv, harmonika

Johnny Thunders (1971–1975) - kytara

Sylvain Sylvain (1971–1977) - kytara

Arthur Kane (1971–1975) - basa

Jerry Nolan (1972–1975) - bicí

Billy Murcia (1971–1972) - bicí

2000

David Johansen (2004 - ) - zpěv, harmonika

Sylvain Sylvain (2004 – ) - kytara

Steve Conte (2004–) - kytara

Sami Yaffa (2004–) - basa

Brian Delaney (2004–) - klávesy

Brian Koonin (2004–) - bicí

Arthur Kane (2004) - basa

Gary Powell (2004) - bicí

Diskografie:

2006 One Day It Will Please Us to Remember Even This

2004 Return of the New York Dolls: Live From Royal Festival Hall, 2004

2003 Live in Concert: Paris 1974

2002 From Paris with L-U-V2001Archive

1984 Live in NYC - 1975: Red Patent Leather

1974 Too Much Too Soon

1973 Seven Day Weekend (live)

1973 New York Dolls