Jonathan Richman - biografie

Zpěvák, kytarista a skladatel Jonathan Richman se narodil 16.5.1951 v Naticku, Massachusetts. Během jeho studií ho naprosto uchvátili Velvet Underground, a tak si to tento mladík po skončení studií v roce 1969 namířil do New Yorku, kde se mohl se svými idoly seznámit. Zašlo to dokonce tak daleko, že nocoval na gauči Steve Sesnicka, manažera Velvetů. Jonathan se snažil prosadit v muzikantských kruzích, ale neuspěl, a tak se po 9 měsících vrátil do rodného státu Massachussets.

Ovšem muzikantské ambice nezahodil a v Bostonu zformoval svoji kapelu, které dal název The Modern Lovers. Složení bylo John Felice (kytara), David Robinson (bicí) a Rolfe Anderson (basa) a kapela se po měsíci zkoušek jala koncertovat. Na počátku roku 1971 však došlo k prvním personálním změnám, kdy odchází dlouholetý Richmanův kamarád Felice (ovšem jen na čas, v roce 1972 se opět vrátil, aby kapelu po roce opět opustil) a také Anderson a na jejich místa nastupují Ernie Brooks (basa) a Jerry Harrison (klávesy).

Kapela nadále koncertovala a vykoncertovala si zájem společnosti Warner, která jim umožnila natočit demo snímky, což vedlo k dalšímu zájmu o kapelu. Modern Lovers tak strávili roky 1972-3 cestováním po studiích v LA a Bostonu, kde se jim stálo nedařilo natočit potřebný materiál a to se produkce ujali takoví pánové jakými byli John Cale (za Warner) a Kim Fowley (za A&M). Ovšem nakonec se zadařilo v LA pod dohledem Fowleyho, ale problém nastal s kapelou, kde se Richman postavil proti zbytku a chtěl vše překopat a udělat to jinak. Vše nakonec vyvrcholilo rozpadem kapely v dubnu 1974.

V roce 1976 vydává společnost Beserkley výběr z tohoto materiálu pod prostým názvem The Modern Lovers vydává desku. I přes nadšený ohlas kritiky se Richman od tohoto materiálu víceméně distancuje a od roku 1975 pracuje v Kalifornii na novém materiálu, který nejprve vychází jako čtyři jednotlivé singly shromážděné na kompilaci Beserkley Chartbusters, avšak roku 1977 se na trhu objevuje deska s názvem Rock N Roll with the Modern Lovers.

Jednalo se však o zcela jiné obsazení, i když David Robinson se zde krátce mihl a The Modern Lovers fungovali čistě jako Richmanův doprovodný band v různém složení a s menšími pauzami až do jejich definitivního rozpadu v roce 1988.

Ovšem zpět k Richmanovi. Debutová deska přinesla zcela jinou muziku, která se odvrátila od vlivů Velvet Underground a Richman, inspirován folkem, vytvořil zcela svébytnou, až místy dětsky naivní minimalistickou hudbu, kterou také silně ovlivnili rock průkopníci rock and rollu typu Chucka Berryho. Deska také obsahovala instrumentální hit Egyptian Reggae, který to ve Velké Británii dotáhl na 5. místo hitparády. Obecně se v Británii Richman těšil větší popularitě, než v USA, protože ho punkem nasáklý Britové za jím opomíjenou desku The Modern Lovers velmi uznávali. Koneckonců singl Roadrunner spatřil 11. místo UK hitparády a coververzi zařadili i Sex Pistols.

Debut po 2 měsících následovala další deska, která nesla název Jonathan Richman and The Modern Lovers a nesla se v podobném duchu jako debut a přinesla výborné skladby jako byl Ice Cream Man nebo Berryho cover Back In the USA. Třetí Richmanovou deskou je výborný živák Modern Lovers Live s pekelnou osmiminutovou verzí popěvku Ice Cream Man.

Poslední fošnou pro vydavatelství Beserkley byla jemná Back In Your Life (1979) po které se Jonathan na čas odmlčel, aby se vrátil v roce 1983 s deskou Jonathan Sings!, kterou následovaly další tři tituly Rockin' and Romance, It's Time for Jonathan Richman and the Modern Lovers a Modern Lovers 88, která byla poslední deskou na které fungovala jeho doprovodná kapela Modern Lovers.

V roce 1989 tak vychází první ryze sólová deska s výmluvným názvem Jonathan Richman, kterou následuje o rok později country výlet Jonathan Goes Country.

V 90. letech se Jonathan nadále věnuje nahrávání desek z nichž nejúspěšnější byla I, Jonathan z roku 1992. Zajímavá je též kombinace španělské tradiční hudby s dřívějšími skladbami přeloženými do španělštiny na desce Jonathan, Te Vas Emocionar.

Richman se taktéž okrajově věnuje filmu a vidět jste ho mohli kupříkladu v There's Something About Mary (Něco na té Mary je). V roce 2003 vychází Richmanovi DVD Take Me To the Plaza a o rok později vychází zatím poslední deska Not So Much to Be Loved as to Love.