The Police - biografie

Zajímáte-li se trochu o prog-rock, tak vám jméno kapely Curved Air jistě není neznámé. Co však není zas tak provařená záležitost je fakt, že za bicími v této kapele seděl bubeník jménem Steve Copeland. Stále nic? Chyba neznat toto jméno, neboť to byl právě Steve, který v roce 1977 pojal nápad založit novou kapelu. A už ne žádný prog-rock, nýbrž vazba na punk.

A tak v lednu roku 1977 spolu začíná zkoušet trojice Copeland, Henry Padovani (kytara) a Matthew Sumner (basa), kterému ovšem hudební svět neřekne jinak než Sting. Kapela následující měsíc vydá pilotní singl a začíná koncertovat.

Post kytaristy však nezůstal stejný. Basista Mike Howlett vytvořil hudební projekt Stroncium 90 a spolu s ním zde fungoval jak Sting tak Copeland. Čtvrtým do party byl zkušený kytarista Andy Summers, který si s chlapci výborně rozuměl, a tak v půlce roku 1977 můžeme vidět The Police ve čtyřčlenném obsazení - s dvěma kytaristy. Ovšem, jak už jsem naznačil, Henry Padovani svým kolegům svým umem nestačil, a tak je v srpnu téhož roku z kapely odejít. The Police tak zůstávají trojicí a trojicí zůstanou až do konce své úspěšné kariéry.

Trojice debutovala albem Outlandos d'Amour (něco jako Psanci lásky), kterou bylo možno zakoupit v listopadu 1978 a obsahovala říznou muziku, která do sebe nasávala okolní punkové vlivy řádně okořeněné zvonivým sekaným reggae. Album propagovala dvojice singlů – Can't Stand Losing You (o sebevraždě) a Roxanne (o prostitutce) – se kterými měla konzervativní BBC tak trochu problém. Ono, už samotný obal prvně zmíněného singlu, který znázorňoval Copelanda, jak stojí na kostce ledu s oprátkou kolem krku byl pro BBC poněkud ujetý. Ovšem singly byly velmi úspěšné a samotná deska se objevila na 6. pozici hitparády. Zajímavá byla i vizáž celé trojice, neboť si všichni pro reklamu na žvýkačky odbarvili vlasy na blond.

Úspěch debutu však jen naznačil slávu budoucí. V roce 1979 totiž Police vydávají druhou desku, Reggatta de Blanc (Bílé reggae) a singl Message In a Bottle se ochotně vyhříval na první pozici britské hitparády. Dostalo se i na ocenění „odborníků“ a to konkrétně Grammy za instrumentálku s totožným název jako měla sama deska. I druhý singl, Walking On the Moon, dokázal v Británii porazit všechny ostatní a The Police v březnu 1980 se svým bílým reggae objíždějí svět.

Zenyatta Mondatta potvrdila zálibu kapely v neanglických názvech a vtrhla na trh v říjnu 1980. Pro mě osobně je to asi nejlepší deska kapely, kde již Police předvedli zcela vybroušený styl a jen potvrdili svoji originalitu a výjimečnost. Úspěšné byly opět dva singly – Don't Stand To Close To Me (oceněna Grammy za nejlepší vokální výkon u duet a skupin) a De Do Do Do, De Da Da Da (skladba parodující nesmyslné refrény) a také další Grammy oceněná instrumentálka Behind My Camel, kterou ovšem Sting nesnášel tak, že na jí odmítl nahrát. Pro Grammy za ní si ovšem už přišel. Filuta.

Rok 1981 je ve znamení čtvrté desky, Ghost In the Machine, která už hudebně mířila poněkud jinam než předchozí trojice. Hlavní úlohy totiž přebraly od kytar synťáky a nemůžu si pomoct, ale album na mé působí velice chladně. Ovšem publikum si s tím hlavu nelámalo a singly Invisible Sun, Every Little Thing She Does Is Magic a Spirits In the Material World vesele tančily ve výšinách britské hitparády.

Jak to tak u kapel bývá, úspěch, peníze a rostoucí ega začaly vytvářet v kapele poněkud dusno. Typickým důsledkem takových vnitřích pnutí bývají sólové projekty, a tak v roce 1982 můžeme sledovat Summerse, jak točí desku s Robertem Frippem a Sting se podílí na soundtracku k filmu Brimstone and Treacle. Dlužno zmínit i Stingova herecká angažmá. Fandové sci-fi si ho jistě vybaví v Lynchově Duně.

Avšak v roce 1983 přichází komerční vrchol kapely. Deska Synchronicity má obrovský úspěch především v USA, kde se na špici hitparády drží 17 týdnů. Celosvětový megahit Every Breath You Take znají snad i ti, kteří od The Police nikdy nic jiného neslyšeli. I ostatní singly si vedou velice úspěšně a vavříny sbírají také na poli Grammy. Jedinou smůlou je fakt, že ve stejném roce byl absolutním králem Jacksonův Thriller díky kterému si Synchronicity odnesla o hodně gramofonů méně.

Nicméně kapela již směřovala k zániku, což dal Sting jasně najevo vydáním úspěšné sólové desky Dream of the Blue Turtles v roce 1985. Naposledy pak skuinu vidíme v 80. letech společně při přepracování singlů Don't Stand Too Close To Me a De Do Do Do, De Da Da Da na sklonku roku 1986. Kapela se pak rozchází a chlapci se potkávají až roku 1992 na Stingově svatbě, kde si střihnou dvě skladby. Ovšem o nějakém reunionu nemůže být ani řeč.

Dalším záblesk možné resuscitace bylo uvedení do Rock and Roll Hall of Fame v roce 2003, kde si The Police opět zahráli několik skladeb. Trvalo to ale až do roku 2007, kdy prosákly informace, že Police vyrazí na turné. A skutečně. V únoru se trojice objevila na předávání Grammy a potvrdili, že vyrážejí na celosvětové turné, které skončí 7.8. 20008. Bohužel se nakonec vyhne naší malé zemi.

Rázem se začalo spekulovat o nové desce a dalším turné, ovšem Sting všechny dohady utnul s tím, že toto bylo vše a že Police po poslední koncertě končí. Tak uvidíme, jestli to dodrží nebo se ještě jednou dají zlákat na koncertní pódia, aby svojí geniální tvorbou uhranuli další generaci posluchačů. Já (už jen kvůli sobě) doufám, že ano.