The Dictators - biografie

The Dictators vznikli v roce 1973 a stejně jako u mnoha proto-punkových kapel se jejich působištěm stal New York. A stejně jako mnohým jiným kapelám i jim trvalo nějaký ten čas, než se ustálila sestava, která spolu vydržela nejen v hospodě, ale i ve studiu a na pódiu. Takže diktátorská formace v roce vydání jejich první desky byla: Andy „Adny“ Shernoff (zpěv, basa), Ross „The Boss“ Friedman (solo kytara), Scott „Top Ten“ Kempner (rhythm kytara) a bubeník Stu Boy King.

Tato sestava debutovala v roce 1975 s deskou Go Girl Crazy, kde ovšem jejich ansámbl ještě doplňoval kdosi pod označením „secret weapon“. Šlo o jejich fandu a bývalého wrestlera, který kapelu doprovázel po štacích a nazýval se Handsome Dick Manitoba. Na desce se staral o zpěv, jak doprovodný, tak sólový a dokonce i pronikl na obal první desky, kde pózuje v zápasnickém ohozu.

Co se týče obsahu, tak Dictators čerpali jak z rock & rollu, tak i garage rocku, který kořenili humornými prvky a dalo by se říct, že pokračovali tam, kde podobně orientovaná kapela – New York Dolls – skončila. Jenomže stejně jako většina proto-punkových kapel se zde opět zjevil ten nepěkný komerční neúspěch a i přes nesporné kvality desky (někteří kritici ji označují za první punkovou desku popř. za chybějící článek mezi proto-punkem a punkem) se penízky do kapes muzikantů nehrnuly.

A tak se posty v kapele začaly otřásat... Shernoff byl nahrazen Markem „The Animal“ Mendozou, ale po pár měsících se opět objevil v sestavě, i když na pozici klávesisty. Na pozici bubeníka také došlo ke změně a nově se paliček chopil Richie Teeter.

Nová deska tak spatřila světlo prodejen s hudebními nosiči až v roce 1977 a nesla název Manifest Destiny a řekněme si to na rovinu – zase se neprodávala dobře a za svou předchůdkyní zaostávala i hudebně. No a po tomto neúspěchu následovalo obligátní měnění sestavy, i když tentokrát odešel pouze Mendoza, který se připojil ke kapele Twisted Sister a Shernoff se tak vrátil zpět k base.

Bloodbrothers v roce 1978 byla poslední deskou před rozpadem kapely a snad netřeba dodávat jak si vedla v prodejnosti. Ještě před rozchodem se ale v skupině mihl na pozici bubenmeistra Mel Anderson, který pocházel z již zmíněných Twisted Sister.

1979 tedy přišel rozpad a Manitoba pokračoval v kariéře jako taxikář, Shernoff se věnoval produkci a Friedman se podílel na založení heavymetalových Manowar.

V roce 1981 se na trhu zjevila kompilace Fuck 'Em If They Can't Take a Joke, která obsahovala i některé dříve nevydané písně a od roku 1981 Dictators sem tam vystoupili, ale jednalo se spíše o jednorázové akce, než soustavnou kapelní činnost.

Manitoba a Shernoff formují v roce 1986 Wild Kingdom ke které se při natáčení debutové desky připojil Friedman a tak bývá And You? Často označována jako 4. deska Dictators, ačkoli vyšla pod hlavičkou Manitoba's Wild Kingdom. Na turné k desce však už přiskotačil i Kempner a opět se hrálo s názvem Dictators.

V 90. letech opět činnost kapely ustává. Manitoba si otevřel hospodu, Schernoff se věnuje someliérství a další členové se věnují odlišným hudebním projektům. Na konci desetiletí se ale kapela opět schází a natáčí čtvrtou studiovou desku s názvem D.F.F.D. A v novém tisíciletí se opět věnuje koncertování čehož plodem jest živák Viva Dictators!.

Z mého pohledu jsou Dictators přímí pokračovatelé proto-punkových kapel počátku 70. let a přestavují tak přechodný článek mezi uskupeními typu New York Dolls a daleko přímočařejšími Ramones. Stejně jako většinu kapel této doby a těch žánrů se nedokázali vyrovnat s finančním neúspěchem své tvorby a záhy ukončili činnost, aby ji (jako mnoho jiných proto-punkových kapel) s novým stoletím obnovilo.

Diskografie:

2005 Viva Dictators

2001 D.F.F.D.

1998 New York, New York

1981 Live, Fuck 'Em If They Can't Take a Joke

1978 Bloodbrothers

1977 Manifest Destiny

1975 Dictators Go Girl Crazy!