Základními kameny anglické kapely XTC byla skladatelská dvojice Andy Partridge (zpěv, kytara) a Andy Moulding (zpěv, basa), jejichž hudební snažení se protlo již na počátku 70. let, kdy oba společně fungovali v několika uskupeních, jejichž hudební produkce byla výrazně ovlivněna vládou glam-rocku. S touto dvojicí vystupoval od roku 1973 i bubeník Terry Chambers a když trojici v roce 1976 doplnil klávesista Barry Andrews, došlo ke změně z názvu The Helium Kids na XTC, což je pravděpodobně zkratka ze slova Ecstasy.
Kapela debutovala s EP 3D – EP, které mimo jiné obsahovalo výtečnou sladbu Science Friction a naznačilo, že debutové album White Music bude hodně řízlé, v té době dominantním, punkem. A skutečně, leden 1978 vrhl na pulty obchodníků tuhle debutovou placku a kromě pochvalných recenzí sklidila i slušný komerční ohlas. I přes fakt, že ani jeden singl se neprosadil. Své však udělala i prudérní BBC, která singl Statue of Liberty zakázala, čistě proto, že se v ní zpívá o plutí pod sukni cithodné Sochy svobody.
Chlapci nelenili a začali kutit novou desku, která vyšla ještě téhož roku v říjnu a nesla název GO 2 (podle japonské stolní hry). Přijetí bylo spíš rozpačité. XTC opustili řízný punkový styl a spíš zabředli do post-punkové strojové chmury, což mnoho fanoušků zarazilo. Na kritických komentářích a nule v hitparádě desce neubrala ani skvostná šleha Are You Receiving Me?. Některé skladby vycházejí v remixované dubové podobě na disku Go+.
Po absolvování několika amerických koncertů se s kapelou loučí Andrews, který míří do služeb Robert Frippa a jeho místo zaujímá Dave Gregory, který kromě kláves vládne i kytaře.
A začíná se dařit. Singl „Life Begins At the Hop“ konečně doputoval do hitparád a stejně tak se vedlo i největšímu hitu XTC s názvem Making Plans for Nigel. Obě tyto pecky se daly najít na třetí desce s názvem Drums & Wires, která přinesla charakteristký eklektický pop/rock a zaujímá v diskografii XTC a vůbec pop/rocku přelomu 70. a 80. přední postavení.
Andy Partridge v roce 1980 vydává svoji sólovou desku, která sice posluchačskou veřejnost extra nezaujala, avšak jasně ukázala Andyho lásku k dubu. Sólově se také projevili Moulding a Chambers, kteří společně vydali jeden singlík.
K desce Black Sea z roku 1980 se tak již vzhlíželo s hitovými ambicemi. A skutečně, singly Sgt. Rock a hopsavá Generals and Majors bodovaly a deska se prodávala velice slušně. Osobně ji řadím o kousek níže než předchozí kus, nicméně zde je velmi těžké najít slabé místo a pomalu každá skladba má hitový potenciál. Vskutku parádní nahrávka.
Se singlem Senses Working Overtime a deskou English Settlement z roku 1982 si XTC sáhli na svůj komerční vrchol. Deska se slunila na 5. místě britské hitparády a singl byl v TOP 10. Osobně si myslím, že za svými předchůdci deska lehounce zaostávala, avšak spolu s dvě předchozími tituly tvoří zásadní triumvirát XTC z přelomu desetiletí.
Ovšem rok 1982 přinesl zásadní zlom v kapele. Andy Partridge se během koncertů několikrát zhroutil a oznámil, že kapela bude nadále pracovat pouze ve studiu a přestane koncertovat. Příčinou těchto kolapsů byl fakt, že mu žena vysadila Valium, které hojně od mládí požíval a díky němu tak zaháněl strach z vystupování, kterým trpěl.
Kapelu opouští bubeník Chambers a důvodem je právě konec koncertní aktivity, stálou náhradu nehledají a v řadách XTC se vystřídá mnoho námezdních bubeníků slovutných jmen.
V roce 1983 tak tříčlenní XTC vydávají desku Mummer, která znamená úhyb směrem od řízného pop/rocku ke klidnějším aranžmá, což vede k poměrně nízkým prodejním číslům a i přes silné singly jako Wonderland nebo Great Fire je Mummer hodnocena jako spíš neúspěšná.
O to větší šok byla další řadovky, The Big Express z roku 1984 s poměrně syrovým zvukem a místy dost posluchačsky náročnými pasážemi. Ovšem deska úspěch neslavila, což se na vztahu kapely s vydavatelství Virgin příliš dobře nepromítlo.
Rok 1984 také přinesl převtělení skupiny do projektu The Dukes of Stratosphear pod jejíž hlavičkou vydali dva ceněné psychedelické desky 25 O'clock a Psonic Psunspot.
Pro natáčení další desky dostala kapela k dispozici seznam producentů a zvolila slovutného Todda Rundgrena. I přes fakt, že natáčení bylo plné sporů mezi Toddem a Andym, tak výsledná deska Skylarkin' bývá mnohými považována za jejich nejlepší dílo. Deska je hodně písničkářská a byla podpořenou řadou singlů, kde se překvapivě nejlépe se uchytila B-strana skladby Grass s názvem Dear God, která byla promptně doplněna na US vydání. Kontroverzní ateistická skladby se stala nesmírně populární a Partridgův dopis bohu patří k jedněm z nejlepší textů s kterými jsem měl tu čest. Nicméně i přes nespornou kvalitu tohoto díla bylo umístění ve spodní patrech Top 100 v Británi a v USA poměrně zklamáním.
O něco lépe si vedla řadovka Oranges & Lemons z roku 1989, kde singl The Mayor of Simpleton nakoukl do amerického hitparády a deska se stala nejlépe prodávaným titulem kapely.
Nonsuch z roku 1992 sice hitparády nějak zvlášť netrhal, zato kritika nešetřila chválou a deska si vysloužila nominaci na Grammy za Nejlepší alternativní album. Ovšem v tomto roce již tak poměrně nedobré vztahy s Virgin Records, která prostě chtěla spíše hitovou než nějak extra uměleckou kapelu, nabraly velmi temné odstíny. Kapela chtěla od Virgin pryč, což ovšem společnost nechtěla připustit, a tak smluvně vázaní XTC vstoupili do stávky, která se protáhla do roku 1998. Toho roku se s Virgin konečně rozešli a muzikanti tak byli jenom svými pány.
Začaly se tak spřádat na další desku, mělo se jednat o dvojcd, ovšem z finančích důvodů bylo nakonec rozděleno. Během nahrávání však kapelu opouští Dave Gregory, který nesouhlasil se záměrem udělat orchestrální album a XTC se tak smrskli na projekt Moulding/Partridge.
V roce 1999 tak vychází album Apple Venus Volume 1 a jedná se opět o výtečnou desku, která ale nějak zvlášť hitparády neskolila.
Rok 2000 je svědkem druhého dílu Apple Venus, které naopak přináší silně kytarový zvuk. Kapela se pak odmlčela, Partridge se věnoval sólovým záležitostem v sérii desek Fuzzy Warbles a světlo spatřilo několik kompilací.
Colin Moulding v novém tisíciletí zcela omezil své hudební aktivity a s Partridgem spolu přestali téměř komunikovat. Vzhledem k faktu, Andy nemá zájem bez Mouldinga vydávat desky pod hlavičkou XTC, tak je další činnost této jedinečné kapely bohužel zřejmě vyloučena.
Žádné komentáře:
Okomentovat