V roce 1974 vznikla v roce New Yorku nová kapela a tvořili ji tři bývalí členové rozličných lokálních uskupeních, kteří se mohli pyšnit jmény Douglas Colvin (zpěv, basa), John Cummings (kytara) a Jeffry Hyman (bicí).
Jenomže Colvin nebyl zřejmě zcela spokojen s volbou svých rodičů, a tak přijal pseudonym Dee Dee Ramone, což se ale zalíbilo i jeho kolegům. Z Hymana se stal Joey Ramone, z Cummingse Johnny Ramone a bylo jasné, že skupina se nemůže jmenovat jinak než The Ramones.
Triem však kapela dlouho nezůstala, neboť došlo k přesunům u nástrojů, když si Dee Dee uvědomil, že nedokáže zpívat a hrát na basu současně a tak předal mikrák bubeníkovi Joeymu. Ten však záhy udělal stejný poznatek a bicí opustil, aby se mohl věnovat pouze zpěvu. Bubenická stolička však dlouho nezůstala osiřelá, prootože na ni usedl manažer kapely Thomas Erdeleyi, který přijal jméno Tommy Ramone.
The Ramones poprvé koncertovali 30.3. 1974 a jejich pouhopouhou půlhodinu trvající sety přinesly syrovou jednoduchou muziku, která navazovala na odkaz garážových kapel konce 60. let a nebo třeba glam-rockových hermafroditů New York Dolls. Skladby většinou délkou nepřesahovaly dvě minuty, což se dělo částečně i díky absenci jakýchkoli sól a jejich tvorba tvořila ostrý kontrast proti populárním art-rockovým kapelám, které rvaly do publika 20 minutové kompozice.
Kapela se záhy stala lokálně populárním uskupením a to především díky svému angažmá v legendárních punkerských klubech Max's Kansas City a CBGB, kde si jich také všiml zástupce nahrávací společnosti Sire, která s kapelou uzavřela kontrakt.
První eponymní deska Ramones vyšla v roce 1976, ale americké publikum z ní zrovna odvázané nebylo, a tak kapela vyrazila na zkušenou do Anglie. A světe div se! Několik koncertů společně s podobně orientovanou kapelou Flamin' Groovies přineslo žádaný úspěch a Ramones se vraceli do USA s nálepkou kapely, která dala vznik novému hudebnímu stylu – punku.
Jenomže Amerika na rozdíl od Anglie nebyla země punku zaslíbená, a tak se i následující dvě skvělé desky nesetkaly s mainstreamovým úspěchem. Došlo také ke změně na místě bubeníka, kde se Tommy vrátil k manažerskému řemeslu a paliček se chopil Marc Bell, který přijal jméno Marky Ramone.
Se čtvrtou deskou, Road to Ruin, přišly i hudební změny a zcela nepochybně kvůli snaze se konečně nějak komerčně prosadit, žel ani akustické nástroje a delší a pomalejší skladby nepřitáhly k tvorbě čtveřice davy fanoušků. S další deskou skupině dokonce pomáhal proslulý producent-diktátor Phil Spector, ale ani deska End of the Century neprorazila.
Ramones pokračovali ve vydávání dalších desek a v roce 1981 se stali první kapelou se kterou dělala rozhovor nově vzniklá stanice MTV. Po vydání desky Subterranean Jungle v roce 1983 byl z kapely pro svůj příliš důvěrný vztah s kapelou vyhozen Marky Ramone a opět se měnil bubeník. Stal se jím Richard Reinhardt (Richie Ramone), který s kapelou vydržel do roku 1987, kdy z kapely odešel a místo za bubny opět nebylo zaplněno. Na pouhopouhé dva koncerty se v kapele mihl ex-člen Blondie Clem Burke alias Elvis Ramone, ale jeho styl bubnování se vůbec nehodil pro přímočarý styl kapely a tudíž byl velmi rychle nahrazen z protialkoholní léčby vracejícím se Marky Ramonem.
V době kdy jste mohli najít v aktuálním kalendáři letopočet 1989 opustil kapelu Dee Dee Ramone a věřte nevěřte, začal se věnovat hip-hopu. Jméno si změnil na Dee Dee King a jal se rapovat, avšak poté, co byl nesčetněkrát vypískán, zřejmě dostal opět rozum a takovýchto aktivit raději zanechal.
1992 změnila kapela nahrávací společnost a přesídlila k Radioactive Records, kde vydala tři desky, ale v roce 1996 se pro narůstající neshody mezi muzikanty rozpadala.
Členové kapely se i po rozpadu Ramones věnovali nejrůznějším hudebním aktivitám a hudebníci se dokonce roku 1999 sešli na hromadnou autogramiádu, ale i přes snahy především Johnnyho se staré spory nepodařilo zahladit a k reunionu nedošlo.
15.4. 2001 podlehl Joey Ramone po dlouholetém boji rakovině a tudíž se bohužel nedožil slavnostního uvedení The Ramones do Rock and Roll Hall of Fame v roce 2002. O dva měsíce později si dal Dee Dee zlatou ránu heroinu a zemřel.
V létě 2004 vešel do kin dokument o The Ramones s názvem End of the Century, ale vzápětí po jeho vydání zemřel Johnny Ramone na rakovinu prostaty. Tato smutná událost se stala 15.9.2004.
The Ramones se pyšní titulem první punková kapela a jejich tvorba je jedním ze základních pilířu tohoto žánrů. Kapela se ovšem potýkala s podobnými problémy jako její předchůdci z newyorského undergroundu, kteří za svůj nenahraditelný přínos rocku nebyli svými současníky patřičně finančně oceněni. I přes tento fakt Ramones přežili svoji dobu a na rozdíl od krátkodechých hitparádových hvězd jejich přímočarou a nekompromisní tvorbu obdivuje už další generace posluchačů.
Složení:
Joey Ramone - zpěv (1974-1996)
Johnny Ramone - kytara (1974-1996)
Dee Dee Ramone – basa, zpěv (1974-1989)
Marky Ramone - bicí (1978-1983, 1987-1996)
C.J. Ramone - basa, zpěv (1989-1996)
Tommy Ramone - bicí (1974-1978)
Richie Ramone - bicí, zpěv (1983-1987)
Elvis Ramone - bicí (1987)
Diskografie:
2003 NYC 1978
1997 We're Outta Here!
1996 Greatest Hits Live
1995 ¡Adios Amigos!
1994 It's Alive
1993 Acid Eaters
1992 Mondo Bizarro
1991 Loco Live
1990 Pet Semetary
1989 Brain Drain
1987 Halfway to Sanity
1986 Animal Boy
1985 Too Tough to Die
1983 Subterranean Jungle
1981 Rock 'N' Roll High School
1981 Pleasant Dreams
1980 End of the Century
1979 It's Alive
1978 Road to Ruin
1977 Rocket to Russia
1977 Leave Home
1976 Ramones
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat