Roy Wood - biografie

Roy Adrien Wood se narodil 8.11.1946 v Birminghamu v Anglii a během svých teenagerovských let si prošel několika lokálními skupinami z nichž první významnější byli Gerry Levene & The Avengers. Kapela se však po vydání neúspěšného singlu v roce 1964 rozpadá a Roy míří do kapely Mike Sheriden & The Nightriders a téhož roku ještě stihne být vyhozen z Moseley College of Art.

Zásadním krokem ve Woodově kariéře bylo zformovaní elitářské skupiny The Move v roce 1966, kde se sešli výborní hudebníci z ostatních birminghamských skupin. Kapela se zabydlela v londýnském klubu Marquee a vydala singl Night of Fear, což byla Woodova skladba, která si to namířila až do Top 5. Následovala řada úspěšných singlů, několik studiových desek a skladba Flowers In the Rain byla dokonce prvním songem hraným na proslulém Radio 1, které začalo vysílat v roce 1967.

Roy Wood, mimo jiné velmi nadaný multiinstrumentalista (hraje na kytaru, basu, klavír, bicí a bezpočet dechových nástrojů), chtěl začít experimentovat se syntézou klasické muziky s rockem. Výsledkem těchto snah byl projekt Electric Light Orchestra, který vznikl v roce 1971, tedy fungoval současně s Move, kteří však záhy ukončili činnost.

Wood se podílel s ELO na jediné desce a po jejím vydání kapelu spolu s několika dalšími členy opouští. Důvodem byla neuspokojivá živá vystoupení a nevraživost s druhou velkou osobností v řadách ELO Jeffem Lynnem se kterým se Wood potkal již v The Move.

Rozštěpením ELO v roce 1972 vzniká Woodův osmičlenný projekt Wizzard, který atakuje hitparádu sérií úspěšných singlů. Kapela se také vyznačuje vskutku obskurní glam-rockovou image, která zastihuje Wooda v podobě extravagantního divouse s pomalovaným obličejem a bílou hvězdou na čele. Wizzard vydávají dvě desky, kde jednak těží z klasického rock and rollu plného zvukových stěn, ale na debutu Wizzard Brew se projevují Woodovy experimentátorské sklony.

V roce 1973 však Wood nepracuje jenom v rámci Wizzard, nýbrž tvoří i svou první sólovou desku s názvem Boulders, kterou natočil téměř sám. Pracovní nasazení však začalo Wooda zmáhat, a tak v roce 1975 rozpouští Wizzard a vydává svou druhou řadovku, Mustard, která však byla méně úspěšnější než debut.

Ovšem bez kapely Roy dlouho nevydržel, a tak v roce 1977 vzniká projekt Wizzo Band, který se orientuje spíše na jazz, avšak jediná deska Super Active Wizzo z téhož roku nikoho příliš nenadchla a v srpnu následujícího roku se skupina rozpadá. Roy Wood se mimo jiné také podílí na desce 15 Big Ones od Beach Boys.

Třetí deska Royovi vychází v roce 1979 a nese název On the Road Again a podílí se na ní i John Bonham, avšak komerčně zcela propadá.

V 80. letech Wood nadále vydává singly, podniká turné s nově zformovanou skupinou Helicopters a také se věnuje produkci, kde spolupracuje s nejrůznějšími umělci (např. Wakeman, Lynott). V roce 1987 vychází dokonce čtvrtá řadovka s názvem Starting Up.

Během 90. let a v prvním desetiletí 21. století se Wood nadále věnoval studiové práci, ale body sbíral také svými vynikajícími koncerty, kde mu doprovod dělal Roy Wood Big Band a později Roy Wood's Army. V roce 2000 vydavá Wood wizzardskou desku Main Street, která přinášela materiál z let 1975-6, který však vydavatelství nepovažoval na hitový, a tak nebyl tehdy vydán.

V současné době se v souvislosti s osobou Roye Wood jeví pozoruhodnou aktivita jeho fanoušků, kteří pomocí stránek releaseroy.com lobují u Warner, aby vydala na cd dosud nevydané Super Active Wizzo a On the Road Again.